Airinka má 1 rok!

Včera (10.10. 2011) měla Airinka svoje PRVNÍ narozeniny. Bohužel jsem zrovna včera měla odpoledku ve škole a hrozně moc učení, tak jse nestihla aktualizovat stránky a témeř nic.
Z Airinky už je velká holka :)
Jsem hrozně moc ráda, že Airinku mám, je to moje vysněná aussinka, modrooká blue merlačka s modrýma očima a ani nemá moc bílé barvy... Ale vzhled je nic oproti její povaze! Je skvělá - učenlivá, suprově se motivuje - jak na jídlo, tak na hračky (a balonky). Je to aussík jak se patří, protože miluje všechny aktivity, je naprosto bezkonfliktní, vůči cizím lidem je trochu zdrženlivá a rozhodně dá přednost hře se mnou, než s ostatními psy.
Aira se k nám ale dostala docela náhodou. Já jsem chtěla australáka už asi 3 roky, ale naši mi ho vůbec nechtěli dovolit. Potom se naskytla příležitost vzít si 10ti měsíční Nutelku, tak jsem neváhala a okamžitě jsme si ji vzali, jenže Nutelku přecejenom ty sporty moc nebaví, raději by pořád běhala po procházkách... Od jara 2010 jsem se každý den dívala na internet a obhlížela inzeráty s australáčkama, četla jsem o různých chovkách i o aussících obecně. Na podzim 2010 se v CHS Allegro Assai narodil jejich první vrh - VRH A. Bylo tam 5 štěňátek, ze kterých mě hned od narození podle fotek okouzlila právě Airinka (blue merle, modrý očiska, nebyla největší z vrhu) a čím byla starší, tím víc se mi líbila. Potom všechny štěňátka odjely k novým majitelům a já jsem se dál dívala na inzeráty. Až jsem na konci února viděla inzerát na bazos.cz, který vypadal nějak takhle: Prodám 4 měsíšní fenku australského ovčáka, blue merle, modré oči, velmi aktivní. Tak jsem si hned říkala, že je to něco pro mě. Ukázala jsem to našim, přemlouvala jsem je, ale ti nechtěli o aussíkovi ani slyšet.
Potom v březnu tam byl stále ten inzerát - už ale 5 měsíční štěňátko. Začala jsem si teda psát s majitelkou, která prý Airinku nemohla mít, protože byla moc uštěkaná a sousedům to vadilo. Ptala jsem se teda, jaká je v povaze a Airinka se mi začala zamlouvat čím dál víc. Po dost intenzivním přesvědčování naši konečně povolili (ale pod hoodně moc podmínkama :D), takže jsem napsala majitelce, že si teda Airinku vezmeme. Ta byla ráda, že si Arču vezme někdo, kdo se jí bude věnovat. A protože už jsme jednoho pesjak měli - Nutelku :), tak jsme měli většinu potřebného vybavení a pro Airinku jsme si hned druhý den jeli (neděle, 20.3. 2011). Byl to můj asi 2. nejšťastnější den v životě (po tom, co jsem dostala Nutel :) ).
Od té doby cvičíme dogfrisbee, dogdancing, poslušnost, občas obrany a stopy, trénujeme i na výstavy, účastníme se různých psích akcí, atd.
 
Airinka je prostě miláček a moc doufám, že jí ten elán a nadšení ze všech aktivit vydrží ještě hodně dloooooouho :)
 

A taky ještě pořád vylepšuju tyhle stránky, takže se tady ejště budou objevovat různé menší změny.